Milá Boominko,

jsou to dva dny, co jsem si přečetla tu smutnou zprávu od Tvé paničky, že jsi odešla za Duhový most... Od té doby mi běží hlavou vzpomínky na každičké naše setkání a snad víc než kdy jindy vidím v Cipískových rysech ten Tvůj nezapomenutelný kukuč... Byla jsi takový zakuklínek, hned tak někoho sis k sobě nepustila. O to víc mě pokaždé těšilo, když jsi mě poznala a věnovala mi aspoň pár minut z Tvého nabitého hlídacího programu :-)

Nedokážu popsat, jak moc mě mrzí, že i když jsme s Lídou plánovaly moji návštěvu, už jsem Tě nestihla.... Jako před třemi roky Dráčka... Jak strašně ten čas letí.... Připadá mi to jako včera, kdy jsem Tě poprvé viděla na výstavě ve Vojankách, když jsme do Dráčkova začali jezdit na seznamku, pak za Cipuldou,.... Člověk by si měl vážit každé vteřiny, může-li být s tím, koho má rád... U vás pejsků to platí dvojnásob, žijete tak strašně krátce...

Holčičko statečná, bojovala jsi jako lev a věř, že každá Lídina zpráva o tom, že to nechceš vzdát a máš pořád chuť do života, mě naplňovala optimismem, že ještě není vše ztraceno... Je dobojováno. Jsi už s Dráčkem, Nastěnkou a všemi našimi drahými kamarády, kteří nám tak moc chybí... Strašně moc chci věřit, že opravdu existuje nějaké psí nebe, kde už vás nic netrápí. Chci tomu věřit už kvůli vám, kteří jste nám vydáni na milost i nemilost, a přesto k nám přicházíte se srdcem na dlani.....

Nikdy nezapomenu..... Už proto, že jsi dala život mému Cipískovi.

Alka

 

                                                                                        

10.09.2009