Milí kamarádi,

ani nevíte, jak moc mě mrzí, že prvním novoročním povídáním je další smutná zpráva...

Dne 10.01.2008 dotlouklo srdíčko naší kamarádky a Cipískovy velké učitelky Agily. Zpráva o tom, že Agi už není, byla o to bolestnější, že nic nenasvědčovalo tomu, že by měla nějaké problémy...

Agi, byla jsi s námi od Cipískova zhruba půl roku, ze začátku jsi ho sice jako pravá dáma brala coby nevycválaného fracka (a podle toho Tvoje výchova také vypadala ;-) ), později Ti však byl rovnocenným kumpánem při vymýšlení rozličných taškařic a piškuntálií (především zdrhání v lese, gladiátorských kláních, společném hlídání u plotu při vzájemných návštěvách a při spoustě dalších frajeřinek). Byla jsi naší věrnou souputnicí i na cvičáku, při zkouškách, na srazech, byla jsi věrnou fanynkou rodiny Kaslovic na atletických akcích, byla jsi prostě členem naší rodiny a mohli jsme s Tebou počítat pro každou srandu....

Procházky bez Tebe jsou najednou podivně osamělé. Moc nám chybíš... Nezapomeneme!!!

Tvoji Cipísci

12.01.2008